na Slovensku již voláme jinak
Jednoho dne, bylo to před několika lety, jsem si všiml, že na Slovensku máme o jeden pád méně. Dříve, když jsem chodil do školy, jsme měli sedm pádů. Ale teď se děti ve škole učí, že pádů je v slovenštině jenom šest. Kdysi jsme volali pátým pádem, teď voláme prvním. To proto, že oba tvary byli stejné. V Čechách voláme takového Emila „Emile!” na Slovensku ale “Emil!”
Jsem si jist, že slovenští jazykovědci měli dobré důvody na zrušení jednoho nadbytečného pádu. Jenomže … tím ztratila na hodnotě jedna moje básnička, kterou jsem v roce 1993 napsal pro děti. Bylo v ní totižto použito všech – teď již bývalých – sedm pádů.
Fakt je ten, že ani dnes se na Slovensku neoslovuje na sto procent tvarem prvního pádu. V rodinách jsou pořád běžné oslovení typu „oci, mami, babi“. Občas slyšet na ulici i spojení „milý synu, milý mladý priateľu“ – i když se nevnímají jako docela spisovní. Když pánovi před Vámi vypadne peněženka a chcete ho na to upozornit, zvoláte „Pane, Vaša peňaženka!“ – v žádném případě by v tomhle kontextu lidi nepoužili oslovení „Pán!“. No a dotyčný pán zděšeně zvolá „Ježiši Kriste! Ďakujem! “ – což tedy rozhodně v prvním pádu není.
Nevím jestli ještě pořád na Slovensku platí ten zákon, který umožňoval trestat ty, kteří ve veřejných projevech používali nespisovní výrazy. Protože v takovém případě svatá církev katolická hřeší na Slovensku den co den: „Pane, bože , otče … odpusť nám, že Ťa stále oslovujeme zrušeným piatym pádom.“
Tak touhle dělostřeleckou předpřípravou jsem si připravil půdu pro tvrzení, že těch sedm pádů de facto na Slovensku ještě pořád máme. Na závěr k dobru přidávám již citovanou dětskou – a možná přeci jenom ještě aktuální – básničku.
Ako to dopadlo s Emilom
(Básnička o siedmich pádoch.)
Susedovie Emil
nečesal sa, nemyl.
Otec, matka, sestra Kamila
všetci sme sa báli Emila.
Včera našiel krhlu kdesi v kroví
a na nej bol nápis: Emilovi.
Nemilo to prekvapilo Emila,
že ho krhla celkom sama umyla.
Prosím nekľaj, nepeň milý Emil
buď rád, že ťa prameň vody premyl.
Začni teraz príbeh celkom nový
o čistučkom, bielom Emilovi.
O tom, že ver nie už iba omylom
chcú sa deti zase hrávať s Emilom.
perfektná stránka, čítam Vašu knihu Jak úspěšne studovat cizí jazyky, na staré kolená (56) som sa pustila do taliančiny, ale ide to akosi pomaly, memória nanič, ale Vaše rady určite pomôžu (ak smiem ako slovenčinárka byť nepríjemná, prosím, opravte si slovo o siedmych – má byť o siedmich, keďže je to základná číslovka, nie radová)
Ďakujem,
som rád, že som si zasa niečo o svojom rodnom
jazyku uvedomil. A ako bývalé učiteľské dieťa
a syn slovenčinárky môžem byť za opravu iba vďačný 🙂