Chcete se lépe domluvit v Polsku?

Nedávno jsem byl v Polsku na matematické konferenci. I když oficiální program a tedy i  moje přednáška probíhali anglicky, připravoval jsem se během dvou měsíců i na komunikaci v polštině.

Měl jsem trochu dilemu. Na jedné straně jsem se chtěl domluvit lépe, než někdo, kdo přijede do Polska bez přípravy. Na druhé straně šlo o jednorázovou záležitost. A tak jsem nechtěl do studia moc investovat. Zkušenosti z mé přípravy a cesty možná pomohou při řešení podobné dilemy i Vám. Především jsem využil fakt, že pasivní slovní zásoba se při studiu slovanského jazyka dá osvojit  rychleji a zábavnější formou nežli u jiných jazyků.

Začal jsem s kurzem Uczmy Się Polskiego, který je volně dostupný na Youtube. Ale již po prvních dvou  dílech jsem zkonstatoval, že tenhle kurz je pro moje účely pomalý. Byl by dobrý, kdyby mým cílem bylo učit se polsky „pořádně“ a kdybych tohle studium doplnil studiem nějaké knížky pro samouky.  Uvědomil jsem si ale, že mé cíle jsou jíné.

První krok. Mít jasno v cílech

Chtěl jsem především rozšířit svou pasivní znalost polštiny. Taky jsem chtěl vylepšit svou výslovnost. A naučit se aktivně zeptat se na cestu, poradit si při nákupech, vědět pozdravit, poděkovat. Potřeboval jsem se taky domluvit s personálem v hotelu – konkrétně mám mnohé potravinové alergie a potřeboval jsem si s nima vykomunikovat, co mohu a nemohu jíst. O filozofických a politických tématech jsem mluvit nepotřeboval.

Řešení šité na míru

Rád čtu. Po polsky jsem už kdysi přečetl asi deset knížek. Ale s dost malou představou o správné výslovnosti. Začal jsem proto s audioknihou. Vyslechl jsem si na pokračování během dvou měsíců mou oblíbenou knížku Martin Eden od Jacka Londona (Martin Eden Jack London. Audiobook Pl. Książka czytana  – na Youtube). A pak jsem si přečetl polskou verzi knížky Alistaira MacLeana, s názvem Lalka na łańcuchu (Puppet on a Chain). Až teď  vidím, že i tahle knížka je k dispozici na Youtube v polské audio verzii: Lalka na łańcuchu – Alistair MacLean (Audiobook PL).  No … škoda. Já četl jenom text.

Tyhle dvě knížky rozšířili mou pasivní slovní zásobu. Ta první zlepšila mou schopnost porozumět mluvené polštině, slyšet její zvuky jako něco samozřejmého. Což je prvním krokem k dobré výslovnosti.

Aktivně jsem výslovnost cvičil dvěma způsoby. Jednak jsem si z databázy softvéru Anki stáhl asi dvěste jednoduchých slov i s výslovností a postupně jsem je cvičil. Taky jsem pracoval asi s patnácti krátkými texty, ke kterým jsem měl nahrávku. Pomocí softvéru Audacity jsem si z kurzu Collins a taky Pimsleur vyextrahoval jen to, co jsem uznal za potřebné. Jeden z těchto jednoduchých textů vypadal kupříkladu takhle:

 

– Przepraszam.

– Tak?

– Gdzie jest Plac Zamkowy?

 Gdzie jest ulica Piękna?

– To tam. Plac Zamkowy jest tam.

– Gdzie jest Ulica Piękna?

– Ulica Piękna jest tutaj.

– Dziękuję.

– Prosze bardzo.

 

Problém se stravou jsem vyřešil – jak se pozěji ukázalo – velice dobře. Strejček Google translater mi pomohl přeložit seznam asi 15 potravin, které konzumovat smím. Překládal jsem z angličtiny do polštiny, v kombinacích s angličtinou je tenhle překládač nejpřesnější. Seznam jsem sepsal a vytlačil. A pomocí seznamu jsme pak všechno vykonzultovali. Kupříkladu to, že skutečně nemůžu konzumovat tłuszcz, čili tuk. A že mohu jíst gotowany ryż, gotowane ziemniaki, – kde gotowany  znamená „uvařený“. Naopak warzyvo  znamená zeleninu. Taky jsem dal na seznam fasolę szparagową – tedy zelenou fazulku.

 

Zkušenosti z terénu

Rozuměl jsem více nežli většina mých spolucestujících. Má pusa byla navyklá vyslovovat fráze typu dobrý den, hledám, děkuji a tak jsem byl taky odvážnější při navazování hovoru. Domluvil jsem se tam, kde jsem to potřeboval.  Při hledání knížky, pošty, kupování pohledů, při debatě o mé dietě. Největším „pasivním“ zážitkem bylo pro mne shlédnutí filmu Waterworld po polsky. Samozřejmě, má polština nebyla zdaleka dokonalá.

palenje

Malé kuriozity

Nebylo mi jasné, proč jse „jantar“  řekne polsky bursztyn. Až jsme pak na procházce s kolegou uviděli i německou verzi: Bernstein. Kolega dostal taky z domu za úlohu zjistit, jestli je polské máslo levnější, nežli u nás, v Bratislavě. Stáli jsme tedy v supermarketu u regálu, který byl dlouhý snad 30 metrů. A přemýšleli jsme, jestli na těch prvních dvaceti metrech jsou skutečně jenom margaríny, anebo jestli se „máslo“ řekne po polsky jinak, nežli po našem. Nakonec jsme se jedného polského nakupujícího zeptali, jakže se řekne po polsky „butter“. Odpověď zněla masło a tak jsme se přesunuli ke zvyšným deseti metrům regálu. Tam skutečně to masło  bylo. A stálo téměř tolik, jak u nás. No co.  Mission accomplished. Průzkumnickou úlohu jsme splnili.

Na závěr uvádím tři polská slova, kterých význam jsem se dozvěděl při čtení polské knížky. Zkuste si tipnout, co znamenají slova: udo, worek, but.

Odpověď najdete níže,

 

 

ještě níže

 

udo   stehno

worek   pytel, kapsa

but        bota

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s